Podle psychologů má mozek raději fake news než seriózní zpravodajství zejména kvůli dvěma faktorům: potřebě potvrzení vlastních názorů a emocionální přitažlivosti nepravdivých informací.

Lidé mají tendenci preferovat informace, které potvrzují jejich předsudky a názory, a ignorovat ty, které s nimi nesouhlasí. Proto jsou dezinformace pro mnoho lidí atraktivní, protože posilují jejich přesvědčení a pocit, že mají pravdu.

Dalším důvodem, proč jsou fake news pro mozek přitažlivé, je jejich emocionální náboj. Nepravdivé zprávy se často zaměřují na kontroverzní a dramatické situace, které vyvolávají silné emoce u čtenářů. Tímto způsobem fake news vytvářejí silnější a trvalejší dojem v mozku než seriózní zpravodajství, které se zaměřuje na fakta a data.

Další vysvětlení se týká nedostatku kritického myšlení. Lidé často neověřují pravdivost informací a přijímají je jako pravdivé, zejména pokud odpovídají jejich názorům a předsudkům. To znamená, že lidé často snadno padají obětí manipulace a propagandy.

Vzhledem k těmto faktorům mohou být fake news pro mozek lidí přitažlivější než seriózní zpravodajství. Je zásadní, aby lidé byli kritičtí a snažili se ověřit pravdivost informací, které konzumují.

Existuje několik výzkumů, které ukazují, proč má mozek z psychologického hlediska raději fake news než seriózní zpravodajství. Níže uvádím několik příkladů:

• Studie z roku 2018 publikovaná v časopise Psychological Science ukázala, že lidé mají větší tendenci sdílet články, které obsahují emocionálně zaujaté informace než články s neutrálním obsahem. Tyto emocionálně zaujaté informace však často obsahují falešné nebo zkreslené informace.
• Výzkum z roku 2019 publikovaný v časopise PLOS One ukázal, že mozek lépe reaguje na informace, které se shodují s našimi přesvědčeními než na informace, které s nimi nesouhlasí. To znamená, že když čteme informace, které potvrzují naše přesvědčení, naše mozková centra spjatá s pozitivními emocemi se aktivují více než při čtení informací, které s našimi přesvědčeními nesouzní.
• Výzkum z roku 2020 publikovaný v časopise Cognition ukázal, že lidé mají větší tendenci pamatovat si falešné informace, které jsou emocionálně zabarvené, než ty fakticky správné. To znamená, že lidé mají větší tendenci si pamatovat si fake news než seriózní zpravodajství.
• Studie z roku 2021 publikovaná v časopise Nature Communications ukázala, že lidé mají větší tendenci věřit informacím, které se objeví ve více zdrojích. Tento efekt však může být také využit k šíření dezinformací, kdy se falešná informace objeví častěji, čímž se zdá být důvěryhodnější.

Tyto výzkumy ukazují, že lidský mozek má tendenci preferovat fake news před seriózním zpravodajstvím kvůli emocionálnímu zaujetí, vícevýznamovosti a důvěryhodnosti zdánlivě opakovaných informací. Je tedy důležité být obezřetní při přijímání informací a snažit se ověřovat jejich pravdivost.